AffilBox Podcast Epizoda 9 – Analýza 3 úspěšných zahraničních affiliate projektů

Analyzované parametry:
1) Návštěvnost
2) Počet zpětných odkazů + počet unikátních domén
3) DR ahrefs
4) Traffic odkud
5) Sledující na soc. sítích
6) Hlavní kanál monetizace

Co dělají dobře
Co nedělají ne ve smyslu, že je to špatně
Co si z toho vzít?

Analýza WebsitePlanet.com

https://www.websiteplanet.com/
1) Návštěvnost
Návštěvnost podle ahrefs: 464 K
Návštěvnost podle similarwebu: 1,35 mil.

2) Počet zpětných odkazů + počet unikátních domén
221 K zpětných odkazů z 12,5 K domén (ahrefs)

3) DR ahrefs
82/100 – velmi silná doména!

První obsah se na webu objevil podle archive.org v roce 2013.

4) Traffic odkud
Mezinárodní

5) Sledující na soc. sítích
FB – 1600
TW – 791
YT – 1100 odběratelů – celkem 332 videí
Nezaměřují se na soc. sítě

6) Hlavní kanál monetizace
Affiliate marketing a placené spolupráce. Žádné reklamní systémy. Primárním monetizačním obsahem jsou recenze a srovnání. Nedávno přidali i kupony.

Obecně o webu:
Web je zaměřený na všechno spojené s tvorbou webů, od webhostingu, přes nástroje na tvorbu webu až po grafické nástroje.

Co dělají dobře:
-Mají specificky zaměřenou niku, netříští pozornost na jiné segmenty
-Web je postavený na custom WP šabloně, je skvěle rychlý a UXově vymakaný
-Vybrali si segment, kde figuruje spoustu mezinárodních nástrojů a affiliate programů, díky tomu už jednou vytvořený obsah přeloží do dalších jazyků a mohou tak obsáhnout více zemí.
-Mají dobře distribuované CTA napříč recenzemi a nově přidali sekci slevových kupónů. Dokážu si představit, že to pozitivně přispívá prodejům jednotlivých služeb.
-Jako linkbuildingovou strategii využívají články s tipy na zdarma nástroji a zdarma nástroje sami poskytují

Co nedělají:
– Nezaměřují se na soc. sítě a pokulhávají s videem, které je teď na boomu.
– Nemají žádné reklamní systémy typu AdSense.

Co si z toho vzít?
1) Zaměření se na nějaký segment (webové nástroje, hostingy, boty, doplňky stravy, atp..) dává Googlu jasný signál o čem web je a v čem je web “autorita”
2) Díky službám a produktům, které se prodávají mezinárodně je mnohem jednodušší s webem expandovat do jiných jazyků
3) Struktura obsahu je naprosto zásadní pro uživatele ale i pro Google a je dobré se z těchto webů poučit. Už jen proto, že určitě A/B testují a tím pádem je tam premisa, že to alespoň jim funguje.

Analýza toptenreviews.com

https://www.toptenreviews.com/

1) Návštěvnost
Návštěvnost podle ahrefs: 451 K
Návštěvnost podle similarwebu: 955 k

2) Počet zpětných odkazů + počet unikátních domén
Počet zpětných odkazů 2,95 mil.
Počet unikátních domén 31,1 K (ahrefs)

3) DR ahrefs
81 ze 100 – velmi silná doména

První obsah se na webu objevil podle archive.org v roce 2004.

4) Traffic odkud
Anglicky mluvící země

5) Sledující na soc. sítích
FB – 106 K
TW – 11,5 K
IG – 2,5 K
YT – 18,6 K

6) Hlavní kanál monetizace
Affiliate marketing + Reklama ze systémů podobných adsense. Monetizace přes affiliate je skrze recenze, srovnání, výhodné nabídky a kupóny. Hodně propagují Amazon ale i malé lépe platící affiliate programy.

Obecně o webu:
Na webu se recenzují od žárovek až po pojištění. Dříve se zaměřovali více na služby ale nakonec využili sílu své domény začali recenzovat i produkty. Když se podíváte na web, tak je plný reklam a UXově ne moc dobře vyvedený ale očividně jim to funguje.

Co dělají dobře:
-Využívají sílu své domény a přidávají obsah ve všech možných odvětvích. Dokážou se tak dostat v úplně nových nikách na první příčky v SERPu.
-Využívají mimo affiliate propagace i reklamní systémy, které dost pravděpodobně přinášejí obrovské peníze díky jejich návštěvnosti.
-Jsou aktivní na sociálních sítích, které využívají jako sekundární zdroje návštěvnosti

Co nedělají:
-Neřeší množství reklam na stránce, které je dost rušivé a otravné
-Neřeší procházení webu skrze menu, které nedává absolutně přehled o obsahu na webu. Jestli je to špatně nebo dobře je na pováženou.

Co si z toho vzít?
1) Pokud máte silnou doménu, je možné ji využít na rozšiřování obsahu do jiných odvětví, než je původní nika, na kterou se zaměřujete.
2) Není potřeba extra řešit grafiku webu, pokud je obsah konverzní.
3) Využití reklamních sítí může přidat další příjem kromě affiliate propagace.

Analýza Picodi.com

https://www.picodi.com/

1) Návštěvnost
Podle aHrefs – 1,5 mil.
Podle similarwebu – 4,17 mil.

2) Počet zpětných odkazů + počet unikátních domén
Počet zpětných odkazů – 440 K
Počet unikátních domén – 6,25 K

3) DR ahrefs
70 ze 100 – silná doména

První obsah se na webu objevil podle archive.org v roce 2015.

4) Traffic odkud
Celý svět, TOP 5 – Polsko, Turecko, Rusko, Malajsie, Řecko

5) Sledující na soc. sítích
FB – 450 K
TW – stovky

6) Hlavní kanál monetizace
Affiliate kupóny a placené pozice na webu, v newsletterech, na sociálních sítích, atp…

Obecně o webu:
Picodi je původně polský portál na affiliate kupóny. Vymysleli a vytvořili krásný web, systém zpracování kupónů a expandovali s tím do zahraničí.

Co dělají dobře:
– Přidávají obsah na sociální sítě ze všech hlavních zemí.
– Vychytali web, zpracování kupónů a napojení na affiliate sítě a s tím šli expandovat do zahraničí.
– Expanzi udělali skrze picodi.com formou složek, takže například picodi.com/cz/. Díky tomu zvyšují sílu domény backlink strategiemi ve všech zemích.
-Využívají své dominantní pozice na trhu a nechávají si od inzerentů platit za vložení nabídky na jejich stránky.
-Expandují do spíše východních a méně rozvinutých zemí co se onlinu týče a zdá se, že se jim to vyplácí

Co nedělají:
-Nevytváří si “loajalitu” pomocí sběru emailů, či jinou interakcí s návštěvníkem
-Netříští pozornost dodatečným obsahem, prostě my jsme kuponový web a tím to končí.

Co si z toho vzít?
1) Nemusíte nutně vytvářet obsah, abyste měli úspěšný affiliate web. Obvykle ale musíte být v něčem dobří, jestli vám jdou spíš technické věci, zkuste se zamyslet nad katalogy nebo jak si udělat technicky výhodu oproti konkurenci pomocí vlastního vývoje.
2) Když expandujete berte v potaz to, že existují i jiné země, než anglicky mluvící, pro které můžete sehnat překladatele stejně dobře, jako pro angličtinu.
3) Jakmile vám něco funguje na domácím trhu, vytvořte systém, úkoly, které se musí opakovaně dělat a běžte s tím na další trh.

Přepis podcastu

Jarda: Ahoj, vítám tě u dalšího dílu AffilBox podcastu a vítám ke mně aji Ondru – ahoj, Ondro!

Ondra: Ahoj! Ahoj!

Jarda: Tak, s Ondrou se dneska podíváme na takovou hodně libovou záležitost, jak by řekli pražáci a středočeši a možná i vy tam… ve východních Čechách. U nás v Brně bysme řekli asi na – nevím – krutou, kulervoucí?

Každopádně s Ondrou jsme našli v zahraničí, nebo – „našli“ – podívali jsme se nebo zanalyzovali jsme tři zajímavý affiliate weby ze zahraničí, ze kterých si – myslím – máme se hodně co učit nebo si z nich hodně můžeme co vzít. Tyto tři weby jsou mezinárodní, jsou hodně velký a hodně silný. Je to z toho důvodu, že vlastně když oni jsou takhle silný a velký, tak jim pravděpodobně nebudete teďka dělat mezinárodní konkurenci, takže je v pohodě, že vlastně řekneme, kdo to je. Navíc se o nich docela píše, takže si myslím, že můžeme říci, o jaké weby se jedná.

A budou to tedy weby websiteplanet.com, což je niche website zaměřená na – jak už říká název – na webové stránky. Potom je to obrovský recenzní a srovnávací portál toptenreviews.com. A jako třetí je velký mezinárodní kupónový portál picodi.com.

Tak – a máme tady nějaké analyzované parametry. Ondro, jaký parametry jsme u těch webů analyzovali?

Ondra: Díky. U těch jednotlivých webů jsme analyzovali 6 věcí. První věc byla návštěvnost, kterou jsme vzali podle ahrefs a similar webů neboli ta pravda bude někde mezi tím. Samozřejmě každý ten nástroj se dívá na to z jinýho pohledu má případně jiný zdroj, nebo agreguje ty data trošku jinak, každopádně v rámci mezí by to mělo být něco mezi tím.

Druhá věc, kterou jsme řešili, je počet zpětných odkazů a počet unikátních domén – tím zdrojem zde bylo ahrefs.

Třetí věc, kterou jsme řešili, byl (zase z ahrefs) domain rank neboli jak vidíte, ahrefs máme fakt rádi. 🙂

Čtvrtej bod byl – odkud vlastně pochází ten traffic, neboli tím zdrojem zde byl právě similar web a ahrefs.

A pátý bod – jsme se dívali na to, jak tito uživatelé nebo jak tyto projekty jsou řekněme sledované na sociálních sítích. Takže jsme se dívali na počty fanoušků na Facebooku, Twitteru i YouTubu.

A šestým řekněme parametrem, který jsme zkoumali, je způsob jejich monetizace.

Když už vlastně jsme na affilboxím podcastu, tak asi očekáváte, že podstatná část těch zdrojů bude z affilu – což je pravda.

Ale není to vlastně ten jediný vždycky zdroj, můžou ho míchat – a to mi přišlo taky zajímavý.

A vlastně na konci jsme u těch jednotlivých parametrů hodnotili nebo u těch projektů – co dělají dobře, případně co nedělají – řekněme ve smyslu ne špatně, ale co by případně mohli zlepšit. A samozřejmě na konci z toho nám i vychází, co si z toho my můžeme vzít. Neboli jak my v rámci třeba našeho trhu nebo popřípadě v rámci nějaké expanze můžeme použít, abychom mohli se rankovat nebo případně monetizovat ten náš projekt podobně jako oni nebo i klidně lépe.

Jarda: Přesně tak, a ty weby vlastně, jak jsem říkal na začátku, tak jsme vybírali tak, aby od každýho tam bylo něco. To znamená, že jedna je niche website, druhá je obrovská recenzní srovnávací stránka, takže jakoby velký recenzní portál, a třetí je kupónovej web, takže co my tady chceme říct – že žádná z těchto monetizačních cest vlastně není špatně, na každý tý cestě se dá vydělat.

Takže pojďme se na to podívat – na analýzu websiteplanet.com:

návštěvnost podle ahrefsu mají 464 tisíc. Návštěvnost podle similar webu mají 1,35 milionu, takže pravděpodobně ta návštěvnost bude někde mezi tím.

Co poslouchám třeba zahraniční podcasty tak obvykle, když berou nějaký data z ahrefsu tak je zhruba násobí dvakrát až čtyřikrát. Takže ten přesný výsledek neuvidíme, dokud nebudeme mít Analytics, ale někde ta pravda může být mezi tím.

Počet zpětných odkazů je 221 tisíc a počet unikátních domén je 12,5 tisíce.

Což samozřejmě se zdá třeba pro českej trh jako hodně, nicméně oni ten traffic mají mezinárodní, takže ho sbírají vlastně po celý planetě.

Domain ranking z ahrefu je 82/100, což je velmi velmi silná doména.

A sledující na sociálních sítích – na Facebooku mají zhruba 1600 sledujících – „zhruba“ protože se to může měnit, že jo, já jsem se na to díval – už je to nějakej den.

Na Twitteru jich mají 791 a na YouTubu mají 1100 odběratelů.

Celkově se vlastně moc nezaměřují na ty sociální sítě. Ten hlavní kanál monetizace, který oni na tom webu mají je – drum roll please – affiliate marketing.

A jsou to i placené spolupráce. (Ondra: to jsem nečekal)

Přesně tak, to jste nečekali z affilboxího podcastu!

Takže hlavní ten stream je z affiliate marketingu a z placených spoluprací, kdy ty jednotlivé firmy si platí různé posty a PR články, který ale jsou spojený – pozor – s tím jejich niche, oni by si nenechali pustit nikoho z venku, mimo tu jejich niche do toho jejich vlastně srovnání, do těch jejich recenzí, to je strašně důležitý.

A když se podíváte na jejich stránku, tak tam neuvidíte ani žádný reklamní systémy, žádný AdSense, žádný AdThrive, nic, vlastně žádný systémy zahraniční, který monetizujou ten traffic ještě třeba přes ty bannery.

Já si myslím, že je to čistě z toho důvodu, že chtějí být opravdu autorita v této oblasti. A chcou tomu návštěvníkovi dodat jakousi – jakýsi pocit toho, že jsou opravdu autorita.

Protože často jako když se dostanete na nějakou webovou stránku a je tam nějaký dodatečný reklamní systém, nějaký bannery po celý stránce rozházený, který na vás skáčou, mluví, nějaký video se vám začne automaticky hrát, tak je to strašně – jakoby – strašně vám to tříští tu pozornost na tý stránce.

A oni chtějí přesně to, abyste tu pozornost na tý stránce měli, dostali ty informace a šli přes ten affiliate odkaz si něco koupit.

Což vlastně na jednu stranu může být dobře nebo špatně, ale to si povíme potom, u toho dalšího recenzovaného webu.

Každopádně s tou návštěvností, kterou mají, tak by určitě měli obrovský dodatečný příjem z těch reklam. Takže to musí dělat jakoby čistě kvůli tý autoritě.

No a primárním monetizačním obsahem jsou recenze a srovnání – to znamená třeba 10 nejlepších nástrojů na tvorbu webu, 10 nejlepších nástrojů na tvorbu loga a tak dále.

Nedávno, protože tady ten web sledujeme dlouho, nedávno přidali i kupóny.

Na stránce s recenzí dříve měli normálně „visit website“ a plus třeba „show me reviews“ a teďka tam přidali a testují – a už to mají docela dlouho, že se tam dá prokliknout do sekce kupónů, kde nabízejí kupóny na ty jednotlivý služby, který oni recenzujou.

Což je docela zajímavá vlastně věc a myšlenka.

Protože když máš – když na tom webu máme už tu recenzi nebo nějaký to srovnání, tak vlastně jako ten člověk když už se tam dostane, tak ho monetizovat – nebo ho jako podpořit – nebo jakoby ho přimět k tomu nákupu ještě kupónem dává vlastně jakoby smysl.

A to se mi jako líbí, že se tady ten kontent trošku propojuje s tím kupónem, ale přitom to není čistě kuponóvej web. Nebo čistě ta monetizace není přes ty kupóny, takže ti inzerenti nemusí mít strach, že by v podstatě nepřinášeli žádnou přidanou hodnotu – a to se mi strašně líbí na tom.

Jinak obecně ten web je zaměřený na všechno spojené s tvorbou webů, webhostingů.

Co dělají dobře?

Jak jsem říkal, mají specificky zaměřenou niku, netříští pozornost na jiné segmenty.

Web je postavený na custom WP šabloně, je skvěle rychlej, UXově velmi vymakanej. AB testujou hodně věcí, protože často se tam podíváme na ten web a je tam něco změněnýho, takže testujou.

Vybrali si segment, kde figuruje spousta mezinárodních nástrojů a affiliate programů. Díky tomu, že už jednou ten obsah mají vytvořený, tak ho vlastně můžou jednoduše – nebo ne jednoduše – ale můžou ho přeložit do dalších jazyků a mohou tak obsáhnout více zemí. Což se přesně děje.

Oni vlastně jdou téměř ve všech zemích, na které si vzpomenete, a ten kontent tam vlastně překládají plus doplňují o ten lokální kontent.

Já jsem s nima dokonce poslouchal podcast – oni to dělají tak, že vlastně ten kontent přeloží, ten kterej je přeložitelnej, kterej je mezinárodní, ale v každé té zemi ještě mají ještě nějakého country manažera, kterej právě ten obsah ještě dopisuje nebo ho dopřekládá a nebo vlastně se stará o ty kopíky v tom konkrétním jazyce, aby ten obsah dodali tomu website planetu.

Což mi přijde jako naprosto skvělý a taky manažmentový peklo, ale jako dělaj to skvěle.

Další skvělou věc, co dělají, že mají dobře distribuované CTAčka napříč recenzemi.

Oni vlastně některý recenze, nebo recenze, který já dělám na jiných webech, tak to mají udělaný tak, že třeba nahoře před foldem je nějaký CTAčko a potom je až úplně dole u konce recenze.

Ale oni to CTAčko dávají do každé vlastně sekce té recenze, to znamená do každýho v podstatě podnadpisu.

Mě to přijde třeba zajímavý, já bych to dával na svým webu, a asi to začnu dávat… co si o tom, Ondro, myslíš ty? O tom CTAčku pod tím každým jako kdyby pod tou každou sekcí?

Ondra: Já si v podstatě myslím, že ten uživatel by měl mít určitě ulehčenou cestu k tomu, přejít na tu doporučovanou službu nebo produkt. A sám to používám.

Takže za mě to rozhodně dává smysl, protože hlavně každý uživatel na tu velkou recenzi – protože typicky tyhle weby jsou stavěný na extra dlouhých recenzích – je jako vyčerpávající. To znamená, že spoustu uživatelů může končit v různých částech toho článku, protože už jim ta informace stačí.

Takže za mě dává – po těch jednotlivých blocích – dávat ty prvky, aby ten uživatel opravdu mohl na to přejít a nemusel v uvozovkách ještě znuděně nebo zničeně skrolovat dolů.

Tyhle články jsou typicky ty skyscrapery, dloooouhý, dlouhý, dlouhý.

A vlastně i pro mě je příjemný i opticky, že ten článek je rozbitej trošku těma CTA prvkama a můžeš se i opticky něčeho chytit.

Samozřejmě máš tam screeny, máš tam grafický prvky, ale ty prvky, ty klikací, jsou nečekaně sjednocený a za mě to rozhodně dává smysl, co se týče toho výkonu.

Neboli ty počítáš, že na vstupu máš 1000 lidí, na výstupu samozřejmě maximalizuješ počet lidí, který z toho článku odejdou opravdu dál. A za mě, z mý zkušenosti opravdu čím víc těch CTA prvků dáš (byť nemůžeš to přehánět, po každým odstavci, protože to je taky nepříjemný nebo okatý), tak rozhodně to zvyšuje řekněme to průchozí CTRko pryč, a tím pádem bych to určitě následoval. Ale musí na to být ten obsah řekněme opravdu tak vyčerpávající a tím pádem dlouhý.

Nebo si ho naředit třeba těma – třeba tabulkou nebo obrázkama, screenama, videama, něčím dalším, aby se to protáhlo.

Ale jako standardně v zahraničí tyhle weby jsou vždycky stavěný na opravdu vyčerpávajícím pohledu na to téma a dává mi to určitě smysl. (Jarda: jojo!)

Plus se mi ještě líbí, že tyhle weby mají takovou jako sdruženou cílovou skupinu, to znamená že ty jednomu návštěvníkovi teoreticky, když si udržíš jeho pozornost, můžeš v rámci crosssellu doporučit i něco jako podobného. Myslím, že to mají na konci toho článku vždycky, a prostě dává to smysl pro toho návštěvníka – přijde tam jako amatér a teoreticky, když by si pročetl celý web, což možná bude trvat celé jeho mládí, tak vlastně získá jako opravdu komplexní pohled na ten obor. A vlastně může dostat X tipů na různý nástroje, který spolu souvisí, ať už e-shop, webovka, něco na mailing, na další nástroje a podobně…
(Jarda: webhosting, logo)

No, přesně!

Pro mě to je super, že nad tím přemejšleli přesně s tou úvahou – co ten uživatel potřebuje v tom kontextu toho, co dělá, toho podnikání. Nebo amatérského nějakého začátku – to je supr!

Jarda: Jo to máš pravdu, to je vlastně velmi zajímavý, že ty když si toho uživatele vlastně dokážeš chytnout na tom webhostingu, tak si ho provedeš vlastně celým tím procesem, přes všechny ty nástroje, který ty tam doporučuješ. To znamená – jak říkáš – weby, logo, pak potřebuje třeba e-mailing, pak potřebuje třeba něco dalšího – to je super, to jsem si vlastně vůbec neuvědomil, že oni si ho dokážou takhle chytnout. Což mě teda o to víc překvapuje, že si ty vlastně – ty zákazníky, nebo ty návštěvníky si neodchytávají do žádný e-mailový komunikace nebo ani do push notifikací vlastně.

Oni si nebudují nějakou tu loajalitu toho návštěvníka.

Což je jedna z věcí, co by třeba mohli dělat, podle mě, protože ten kontent na to mají.

Ondra: To rozhodně, souhlasím, tam jenom by museli na začátku vždycky vlastně – mít na každým typu webu nebo každým typu článku s tou konkrétní cílovkou mít jako různý vstup do tý databáze s nějakým příznakem. A samozřejmě pak tím pádem držet třeba tu logiku, že to je webař, tak potřebuje webový věci – to je poměrně logický, ale držet mu vyloženě tuhle linii, tu logickou – v jaký fázi jako je.

A umím si představit, že to je dost náročný, kor v tom objemu – třeba jim to stačí.

Jarda: Jako určitě. Podle mě když si vezmeš, kolik mají – v podstatě jakoby kolik nabízí provize tady ty různý služby – samozřejmě ta konkurence je obrovská – webhostingy, nástroje na weby a tak dále – obrovská, obrovská konkurence.

Ale pokud se tam dokážeš dostat a dokážeš z toho vygenerovat – jako třeba tady websiteplanet – kolem milionu návštěvníků měsíčně… já si dokážu představit, že ta přidaná hodnota a ty peníze, který oni z toho mají – je obrovská.

Ondra: Souhlasím, souhlasím.

Jarda: Jako linkbuildingovou strategii využívají hlavně články s tipy na zdarma nástroje. A co je ještě zajímavý, tak sami si kódí vlastní nástroje, který poskytujou lidem.

Takže vlastně když se podíváte na tu webovku websiteplanet, tak tam nahoře mají sekci tools a tam jsou různý nástroje, který vy právě v tom procesu – ať už jste webhosting – nebo hledáte webhosting, hledáte web, hledáte nějaký nástroje na třeba e-mailing a tak dále – tak oni mají ty nástroje nějaký jednoduchý vytvořený a tím zase získávají nějakou loajalitu toho zákazníka nebo toho návštěvníka, kterej má tendenci se vracet aspoň využívat ten nástroj.

Ondra: Za mě tohle je bomba! Protože vlastně jsou schopni vytvořit něco vlastního a může být třeba i do budoucna zajímavý, na základě těch nástrojů, co tam mají, vytvořit třeba i placenej produkt.

Protože budou schopní samozřejmě mít hromadu zpětný vazby, kor v tomhle trafficu, a klidně by kolem toho mohli postavit vlastní firmu, která by vyvíjela vlastní SaaSko. Protože vlastně to bývá mnohdy taková ta cesta, že v podstatě začínáš na affilu, abys nejdřív se naučil traffic, pak ho monetizuješ a zjistíš samozřejmě tu zpětnou vazbu a v rámci toho onlinu těch SaaSek bys samozřejmě si mohl vytvořit něco vlastního, kor když už jsou schopni vytvořit takhle maličký tooly, poměrně – v uvozovkách – jako triviální – ale oni by mohli do budoucna být extrémně zajímavý a mít na tom tu přidanou hodnotu, že si to budou vyvíjet opravdu na tý zpětný vazbě. A budou mít vlastně autoritu v oboru. Mohli by sami vyrůst na tom, byť pořád v základu – na rovinu asi to bude díky tý šíři a nezávislosti na jednotlivém poskytovateli a na jednom zdroji trafficu. Tak pravděpodobně budou mít samozřejmě vždycky affiliate monetizaci jako to gró.

Ale může to být zajímavý mít jako další pilíř vlastní produkt.

Jarda: Určitě. Určitě to je zajímavý a uvidíme, kam se budou vyvíjet nebo co budou dělat.

Každopádně ono i zůstat v podstatě v tom mezinárodním měřítku a v nějaký zajímavý nice – tak zůstat v podstatě v affilu, kde nemusíš řešit support, vývoj, nějaký serverový zátěže – v podstatě tady ty věci, co řešíme my teďka v AffilBoxu (Ondra: To je pravda!) – a stejně z toho máš jako plnej pytel peněz – tak je to taky jako vlastně zajímavá cesta. Akorát jseš potom jako když nesbíráš žádný maily, nesbíráš žádnou loajalitu vůči těm zákazníkům nebo těm návštěvníkům, tak pak jseš zase dost otevřenej a dost odhalenej proti vrtochům googlu. Což taky je samozřejmě dost velký riziko.

(Ondra: To souhlasím!)

No a co si teda z toho vzít?

Zaprvé – zaměření se na nějaký segment není vůbec od věci. Pokud se zaměříte na nějaký segment – ale ono záleží, jaký segment, jo…

Existují totiž mikro segmenty a nějaký makro segmenty řekněme. Kdy mikro segment můžou být třeba růžové boty na podpatku (Ondra: haha, máš zajímavej vkus!)… hahahahaha! 🙂 já nevím, proč mě to napadlo!

No – každopádně růžové boty na podpatku! A tohle je mikro segment – tam v podstatě kam tam můžu já růst? Tam jako si toho moc nepodchytím.

Ten makro segment nebo ten vyšší nebo střední segment můžou být dámské boty nebo boty obecně.

A ten jakoby úplně nad segment (možná toto je ten makro segment) tak to bude móda, že jo.

Takže máš módu, pak máš boty jako nějakej segment, a pak máš ty růžový boty na podpatku.

Já si myslím, že vhodný – nebo co si od toho vzít – pokud vybíráme nějakej web, nějakou niku, tak bych si vybíral ten střední segment – to znamená ty boty.

Protože prostě mě to dává smysl v tom, že já ten web budu budovat nějakou dobu, bude mě to stát práci, budu tam dělat autoritu a je dobrý mít možnost nějakým způsobem se trošku dostat do jiných sekcí v rámci toho segmentu. Stejně jako to dělá ten websiteplanet.

Že vlastně třeba kdyby oni začali jenom s webhostingem, tak pořád mají díky tý doméně otevřený dveře do webových nástrojů a v podstatě všemu, co se týká webu.

Takže jako je hodně zajímavý se rozhodnout jít do nějaký niky a dělat vlastně všechen ten kontent v rámci jedné té niky – to jako dává velkej smysl.

Ondra: já se přidám, já bych šel taky tou střední cestou. Protože už je to vlastně růst z té šíře. Za prvý můžete rozšiřovat množství kampaní nebo jakoby témat, které můžete pokrýt, ale hlavně vždycky můžete jít vlastně níž, tím pádem jít do té hloubky.

Ale vlastně začínat odspoda – už hlavně i na začátku vlastně volíte doménu vůči tomu tématu. A tady byste se mohli dost nachytat, když uděláte ten střed, tak aspoň jste schopný to trošku uhrát na nějakou stranu, že to bude možná řekněme jako univerzálnější. Nebude to úplně univerzální, ale může to být nějaká použitelná věc.

Ale pravděpodobně, když začnete na tom úplně nejnižším bodě, tak můžete mít opravdu jako růžovébotyspodpatkem.cz – ale s tím už nikdy nic neuděláte.

To se blbě rebranduje docela. (Jarda: rozhodně!)

Takže určitě bych stejně jako Jarda šel tím středem. Protože máte větší manévrovací prostor.

A klidně si už nad tím trošku přemejšlet, když už to děláte záměrně, a neděláte to opravdu z plezíru jen tak, jakože se nudíte odpoledne, tak i tu doménu klidně nepoužívat jako keywordy – opravdu jako keywordy právě.

Ale použít něco – ať už brandovatelnýho nebo něco řekněme univerzálnějšího – protože nikdy nevíte, kam vás to vlastně v průběhu toho zavede.

Protože na začátku si sice zvolíte ten střed a najednou zjistíte, že to gró – ať už to maržový nebo to trafficový – může bejt nějaká specifičnost, nějaká boční věc, která vás původně nenapadla. A aby vás to v uvozovkách zbytečně v budoucnu nestáhlo dolů, kvůli tomu, že ta doména je taková nemastná, neslaná, zmatená.

Takže určitě bych volil opatrně ten název vůči tomu.

Jarda: To je vlastně dobrá připomínka, že se na to zamyslet vlastně už ze startu, když se ta doména vybírá, aby se to jakoby zaobalilo právě, to množství těch nik, do kterých to může jít už od startu.

Ondra: Přesně tak.

Jarda: Třetí věc, kterou byste si z toho mohli – nebo možná měli – vzít – tak že struktura obsahu je naprosto zásadní, pro uživatele ale i pro Google.

A je dobrý se z těchto webů, jako je websiteplanet, poučit – už jen proto, že tu strukturu, jakým způsobem mají ty recenze a ty srovnání tvořený, tak určitě AB testují. A tím pádem je tam jakási premisa, že to alespoň jim funguje. A když jim to funguje, tak vám to může alespoň trošku fungovat, než že si to vlastně vymyslíte, úplně vycucáte z prstu. 

Takže vždycky je dobrý se podívat na nějakou zahraniční konkurenci, který to funguje dobře a zkusit se od nich nějakým způsobem poučit.

Ondro, vezmeš si toptenreviews?

Ondra: Jasně!

Tak jo, já tam mám toptenreviews – jak říká název – vždycky jsou to vlastně recenze, reviews. A pravděpodobně ve většině případů to bude 10 nejlepších recenzí v daném oboru.

Což na začátku za mě je zajímavý, že vlastně tomu uživateli přesně řeknete, co tam očekává.

Na druhou stranu se může stát, přesně, že vás to někdy sekne a zjistíte, že v nějakým oboru není top 10. Prostě jich je dva nebo tři a nebo jenom jeden v tom podoboru (Jarda: Nebo pět!)… nebo pět! A chytnete se do tý chybovky, že vlastně s tím už nic neuděláte, že to je jako opravdu konečná fáze. Byť samozřejmě vy si to můžete otočit na svém webu, že si vypickujete tu jednotlivou recenzi – a v uvozovkách – nad tím se nikdo nebude zastavovat z pohledu uživatelů.

Ale v rámci mezí určitě bych zvážil opravdu do začátku, jak moc ten základ, ten brand je použitelnej nebo univerzální.

Každopádně abych tady jenom netlachal, tak já si vezmu ty naše základní researche.

Vezmeme návštěvnost: tak podle ahrefs má toptenreviews.com 451 tisíc návštěvníků. Na druhou stranu podle similar webu je to 955 tisíc. Takže v podstatě pohybujeme se někde půl milionu až milion.

Pravda může být v uvozovkách někde v těhle intencích, což nevadí.

Je to dost zajímavý, je to dost velkej traffic.

Tady u toho webu je to hodně zajímavý v tom, že už ten název vám implikuje to, že to jsou recenze, a je to top ten – deset nějakých nejlepších recenzí. A není tam vůbec zmíněný obor.

Oproti tomu websiteplanet na začátku – nebo website – protože tady máte vlastně jakoby nepopsaný plátno, a to je právě ono, můžete si recenzovat, co se vám hodí.

Ať už jako produkty nebo služby nebo cokoliv vás dalšího napadne v rámci online prostředí recenzovat v nějakém kontextu těch deseti nejlepších.

A najednou máte mnohem větší šíři, jak kampaní, tak oborů, témat, nik, čehokoliv, co vás napadne. A to mi přijde jako velmi zajímavá strategie do budoucna, kam se to může vrtnout. Protože právě, jak máte takhle multi tématický web, tak na jednu stranu vlastně budete vždycky trošku jakoby strhaný za to, že nejste vyloženě autorita v tom oboru, protože evidentně recenzujete téměř všechno na světě. 

Na druhou stranu pořád máte obrovskou šíři těch témat a vlastně těm uživatelům v nějaké hlubší míře to asi nebude tolik vadit. Pořád vlastně přijdou k vám, podívají se na ty recenze a mají vlastně nějakou jako hodnotu v podstatě té informace, a jdou dál.

Každopádně, abych to nezakecal, budu pokračovat dál v rámci těch parametrů.

My jsme se dívali na počet zpětných odkazů, tak počet zpětných odkazů je 2,95 milionů, poměrně opravdu dost.

Proti tomu máme počet unikátních domén, kterých je proti ahrefs 31 tisíc. Takže tady máme 31 tisíc domén, které unikátně odkazují na ten web, a z nich vede 3 miliony odkazů.

Jarda: To je solidní číslo. Haha!

Ondra: Solidní, jenom přemejšlím nad tím poměrem… jak toho bylo dosáhnuto…

Jarda: To je tisíc, to je třicet… hm… no hele můžou to být patičkový odkazy, který potom z jedný domény máš že jo stovky odkazů. A můžou to být tady různý jakoby… no takovýhle typy odkazů, který ti dávají to velký množství. Obzvlášť patičkový odkazy tohle dělají.

Ondra: To je pravda! To bude naředěný v nějakým velkým objemu, v nějakých třeba i historických výměnách, který i v tom vlastním indexu, třeba v tom organiku za mě dávají smysl a nemůžete na tom samozřejmě postavit svůj link builder – link buildingovou strategii.

Jarda: On ten toptenreviews vlastně je tady pěknejch pár let – a to je teda paradoxně jedna z těch věcí, co jsme tam měli možná taky říct, od kdy ty weby fungují. Každopádně on je tady pěkných pár let a je dost možný právě, jak říkáš, že to, že začínal někde v tý době patičkových výměn odkazů. A některý ty weby možná ještě existujou a mají tam právě z toho ty odkazy, to je možný.

Ještě jsem chtěl říct jenom jednu věc, právě k tý doméně, tos říkal velmi dobře, že vlastně oni si berou tu širší doménu, aby pokryli víc toho obsahu – a jenom jsem chtěl k tomu říct vlastně jednu věc – že když vy si vybíráte na začátku, jestli chcete – nebo když si vybíráte na začátku, jaký web budete chtít mít – tak si buď můžete vybrat tu niku podle téma té niky, to znamená, jak jsme říkali „boty“.  A nebo podle téma zpracování toho obsahu – to znamená třeba recenze.

Takže vlastně vy si můžete vybrat, že to bude na specifickou niku – boty, nebo na typ obsahu – recenze, kupony a tak dále.

Takže to je taky jakoby velkej rozdíl v tom, na co vy se vlastně chcete zaměřovat.

Ondra: To je dobrej point. To mě nenapadlo, že to je vlastně jako úplně základní oddělení jednotlivých pohledů těch webů.

Přitom když to řekneš, tak to sakra dává smysl! (Jarda: Přesně tak!)

A já vezmu další bod – vlastně domain rank dle ahrefs tak je 81/100. Takže vlastně dost podobně jako ten web předtím – velmi vysoké hodnocení, to znamená, že ty odkazy v tom poměru dávají smysl, jsou hodnotné.

Takže můžeme pokračovat dál.

Podle těch zdrojů, co máme, tak vlastně ten traffic bude převážně z anglicky mluvících zemí. To znamená, že on tomu bude odpovídat i ten obsah samozřejmě. To je i právě vlastně to, že vy jdete do šířky, poměrně jako, když vezmeme tuhle doménu nebo ten typ webu – ta šířka je vlastně nekonečná. A trošku si i nahrajete tím, že pravděpodobně nemusíte ani nutně potřebovat ty překlady nebo zahraniční mutace, protože ta šíře v anglicky mluvících zemích, těch služeb nebo produktů je takřka nekonečná. 

A vlastně i ten překlad bude extrémně náročnej, protože pokud se řekněme vzdálíme od nějakých SaaSek nebo služeb, tak produkty jsou poměrně už sice mnohdy světově prodávaný, ale často mají různou poptávku v jednotlivých zemích. Takže ty produkty jsou dost tricky třeba.

A tady můžete se nachytat na tom, že můžete i narážet na to, že to nebude jednoduše přeložitelný jedna ku jedný do zahraničí, protože byste museli zrovna dělat řekněme research na té poptávce, na tom daném trhu a jak říkal Jarda, na to byste už teoreticky potřebovali vyloženě nějakého country manažera nebo rešeržéra nebo někoho podobnýho, kdo vám řekne, co v tom oboru bude v rámci těch native lidí přirozené pro ně, co budou hledat.

Jarda: Jojo, souhlasím, souhlasím. Vlastně ono pokud začínají na tom americkým trhu nebo na tom anglicky mluvícím trhu a dokážou v podstatě se v tom obsahu dostat hodně vysoko, nebo v SERPu se dostat s tím obsahem hodně vysoko, tak jakoby ani tu motivaci v podstatě mít nemusí, protože já si dokážu představit, že právě jak říkáš, v těch anglicky mluvících zemích je ta poptávka tak obrovská, že oni vlastně nejsou schopný ani ten obsah vyčerpat a tu poptávku jako nasytit.

Takže z toho důvodu pravděpodobně ani nejdu na ty zahraniční trhy. A záleží potom právě na strategii každé té firmy, co si zvolí, no…

Ondra: Jo, souhlasím. Tady vlastně i ta šíře těch témat vlastně ukazuje to, že vy máte vlastně neustále práci s aktualizací. (Jarda: Jo!) 

Protože jak máte obrovský množství témat, obrovský množství produktů, služeb, který se v průběhu času mění, vy máte vlastně nějaké parametry, na základě kterých ty služby, produkty či cokoliv jinýho hodnotíte, tak budete narážet na to, že vlastně neustále musíte analyzovat ty věci, které recenzujete, testujete, a vlastně znovu validovat, jestli jsou hodnotný v rámci toho žebříčku těch top deseti nebo je jedno, jakého počtu. A tím pádem vlastně neustále jste v kolečku, že skončíte s jedním tématem – „aha, mám hotovo“. A zjistíte, že to téma, které jste zpracovávali před měsícem, je vlastně už dneska out dated. Protože se něco radikálně změnilo a najednou zjistíte, že máte i dalších dvacet témat, který jsou vlastně neaktuální, musíte se jim věnovat. 

Takže věřím, že vlastně tahleta šíře vlastně toho monetizačního potenciálu a trafficovýho potenciálu je super, ale třeba mě osobně by dost užíralo právě to, že vlastně se neustále točím v kolečku a nemůžu jít vůbec do hloubky, si myslím. (Jarda: Souhlasím, … ono…)

A to by mi nesedělo… povídej!

Jarda: No já jsem teďka právě jenom chtěl dát takovou vsuvku z osobního života. Já jsem teďka na podzim si vybíral elektrickou koloběžku, abych tady na ní v Brně mohl v létě potom lítat. 

A vlastně hledal jsem si recenze elektrických koloběžek, otevřel jsem si nějaký recenzní weby a díval jsem se na to. A zajímala mě konkrétní jedna koloběžka, jeden model a byla to Xiaomi Pro 2 (Scooter Pro 2) – a otevřel se mi jeden recenzní web – a on jí vůbec v tý recenzi, v tom srovnání koloběžek jí vůbec neměl započítanou, ačkoliv tam byl od té stejné značky nižší model. A vlastně ta recenze pro mě – nebo to srovnání – pro mě automaticky ztratilo veškerou důvěryhodnost a veškerou hodnotu. 

Protože jakmile tam není ten nejnovější model pro mě, tak já vlastně vím, že oni nesrovnávají ty nejlepší věci, nedoporučujou mi tu nejlepší věc, co na tom trhu je – takže automaticky to pro mě vlastně ztrácí úplně význam. 

A to je právě na těch recenzích jakoby to úskalí, že – jak říkáš – oni neustále musí chodit dokola a aktualizovat, aktualizovat, aktualizovat.

Ondra: No je to výhoda v tom, že máte opravdu jako univerzální množství témat, téměř nevyčerpatelný. To samý je množství těch affiliate inzerentů, ale můžete se v tom zatočit donekonečna. Je otázkou, jestli je to dobře – špatně – každopádně věřím, že ten web vydělává velmi, velmi, velmi zajímavě.

Takže klidně se do toho můžete klidně sebevražedně pustit a bude to zajímavý, je to dost pravděpodobný.

Každopádně bych to dotáh‘ – protože vždycky odskočím, což je moje obvyklá schopnost. 

Tak máme tu ještě sledující na sociálních sítích – a tady je rozdíl oproti tomu původnímu webu, protože ten byl zaměřený na nějakou niche, obor. A tady je vidět, že jde v podstatě opravdu do tý šířky – neboli:

na Facebooku má 106 tisíc fanoušků. Na Twitteru má 11,5 tisíce fanoušků, na Instagramu 2,5 tisíce fanoušků a na YouTubu 18,6 tisíc fanoušků. 

Neboli tady jde o nějaký desítky tisíc až stovky tisíc vlastně – no, to kecám! Desítky tisíc fanoušků napříč těmi platformami, a už je vidět, že už to je vlastně mnohem větší šíře. Pravděpodobně i v rámci těch sociálních sítí to bude odpovídat tomu, že to vlastně je jako jedna země, nebo řekněme jeden jazyk, na tu komunikaci mnohem jednodušší. 

Protože neumím si představit, jak bude vypadat v podstatě na deseti jazykovém – nebo deseti jazykovém vlastně webu – deset socek na každej – v uvozovkách na každou zemi, na každou platformu – bude to hrozná divočina. Takže tady na druhou stranu je vidět, jak je to zjednodušený, protože máte vlastně anglicky mluvící lidi, a máte v uvozovkách 4 platformy, a tím pádem 4 profily a nazdar bazar, máte vyřešeno. 

Oproti tomu, když budete mít 10 zemí, 4 platformy – no, 40 profilů na spravování v jednotlivých zemích, to bude docela zábava! (Jarda: hahaha ☺ )

Tohle je taky zajímavý, že to na jednu stranu zase ulehčí tu práci a můžete s tím si vyhrát. 

Tady bych se trošku obával těch socek, že sice mají hodně fanoušků, ale vlastně jak jsou multitématický, ten obsah, tak mi přijde strašně specifický, jak ty socky vlastně uchopit a jak je nějak dlouhodobě dělat nějak na prosperitu…

Jarda: Obzvlášť tady v tomto kontentu no… to je strašně náročný, sám o tom vím! Haha!

Ondra: Haha! To musí být strašně těžký, protože ty fanoušci se k vám přidaj třeba kvůli online technologiím, a najednou vy vlastně promujete – plácnu – zrovna recenzi koloběžek. A to je dost tricky na to vlastně, jak se těm uživatelům může ta informace vlastně prezentovat. 

To znamená, že tady spíš jako bych ani nepracoval s těmi fanoušky, co máte, ale spíš s tím „průtokem“ lidí, který k vám přijdou – a teprve tam byste je měli v uvozovkách nějakým způsobem segmentovat, pokud byste s nimi v rámci delší jako life time value nebo nějaké loajálnosti chtěli pracovat. 

Ale bude to poměrně těžko uchopitelný. 

Každopádně, abych to dojel – tak vlastně hlavní téma monetizace u tohohle oboru, nebo u tohohle webu je affiliate marketing – tradá, tradá! Nečekaně. 

A potom v podstatě je doplněný právě takovým jako těžko identifikovatelným mixem třetích stran. Ten teoreticky bude vévodit AdSense, protože ten je poměrně univerzální v rámci celého světa na vykrývání jednotlivých tématik. 

Tady si myslím, že v podstatě ten affiliate marketing je doplněný těmi dalšími kanály kvůli tomu, že mnohá témata nejsou dobře pokryta v affilu, ani třeba nemohou. A ten AdSsense je schopen to vykrýt. 

Mimoto mají dostatek trafficu, takže ten AdSsense může být zajímavý. A oproti tomu původnímu webu, který měl Jarda v recenzi, tak tady ten hráč si nehraje na úplně univerzální autoritu napříč vším na světě, protože to nedává smysl samozřejmě. A tím pádem mu – v uvozovkách – nevadí, že svoje názory, svoje recenze má doplněný ještě řekněme – sice – cílenýma reklamama od AdSsensu nebo jiných providerů, ale vlastně mu nevadí, že se do toho míchají další subjekty. Protože to bude nějaký mix, který vlastně v tom celku udělá něco zajímavýho. 

Mimoto ten AdSsense typicky nemusíte mít (když ho budete používat nebo jiný reklamní systém) napříč všemi platformami, ale mnohdy ho spíše dáte tam, kde nemáte stoprocentní pokrytí toho affiliate marketingu nebo affiliate provizí nebo affiliate inzerentů. 

Takže tam mi přijde zajímavá ta monetizace – kde to je do šířky, tak tam nemají čistě affiliate, ale mají vlastně i zamíchaný AdSsense. 

A abych to vlastně (Jarda: hm…) … povídej, povídej!

Jarda: jo, já jsem potom chtěl jenom doplnit jednu věc. Já jsem mezitím, cos rozebíral ten websiteplanet, tak jsem si z archive.org vyjel, jak jsou starý ty jednotlivý weby, který tady recenzujem, protože je to podle mě docela důležitá informace, na kterou jsme při tom rozboru trochu zapomněli.

A websiteplanet – na tom webu je první kontent podle archive v roce 2013 – takže oni za sedm let dokázali vybudovat web, který dělá desítky tisíc dolarů měsíčně, možná stovky. Což je jako naprosto neuvěřitelný a důkaz jasnej toho, že affiliate marketing – nejenom, že není mrtvej, ale valí naprosto neuvěřitelně. 

Toptenreviews – to je takovej dinosaurus – to je web z roku 2004 (Ondra: ajaj!) … takže oni jsou už z roku 2004, mají kontent. Takže to už tady je pěkných pár let. 

A picodi – ten poslední vlastně, co budem za chviličku řešit – tak ty jsou na trhu jenom od roku 2015. Takže 5 let. 

Ondra: Hmm, pěkný! To je docela zajímavej rozdíl mezi těma platformama. 

Ale zase je super, že ten střední – ten jakoby nejstarší – ono to dává smysl – byť pro ně to bude právě ještě větší vražda – že ještě celou dobu, co vlastně ten web existuje, tak musí neustále udržovat tu databázi jakž takž vlastně aktuální, což bude obrovský množství práce a samozřejmě obrovský množství nákladů.

Na druhou stranu mají opravdu širokej traffic, což je super.

Jarda: a to vlastně aji vysvětluje, jak jsme se bavili o tom počet unikátních domén versus počet zpětných odkazů. Protože oni si zažili všechny ty doby před pinguinama a před pandama a před vším, před všema těma velkýma updatama googlovýho algoritmu. 

Ondra: To je pravda! To je pak právě zajímavý, že vlastně tím pádem i to potvrzuje přesně tu logiku, že Google to bere vlastně jakoby verifikovat nebo hodnotit vůči těm podmínkám teďka, ne vlastně historicky. Byť samozřejmě tehdy to mohla bejt standardní strategie. 

Ale v průběhu let, jak se to namixovalo, tak vlastně vím, že i Google funguje na základě toho, že v tom oboru jednotným si vybere nějakou řekněme autoritu jednu. A od ní se v uvozovkách jakoby odkopírují ty vlastně hlavní hodnotící prvky v daném oboru.

Takže nedá se říct, že by byl jeden hodnotící prvek napříč všemi obory, od zdraví až po technologie. Ale vždycky se vezme ten největší hráč v tom oboru, který pro něj, z pohledu Googlu, je nějaká autorita, a pak si to upraví vůči těm oborům, vždycky se to promíchá. 

A tady je vtipný právě – to je obrovská historie, která vlastně si nastřádala tu autoritu, což je neskutečný. 

Tak – já si ještě vezmu to rozdělení tý monetizace. Vlastně přes affiliate, typicky, budou vlastně recenze, srovnání, případně nějaké akční rychlé nabídky a nebo kupóny. A v rámci affilu budou hodně (co jsem se díval) hodně promují Amazon – ale u těch nik nečekaně nemusí mít vždycky Amazon, ale spíš jako separátní nebo řekněme privátní affiliate programy jednotlivých prodejců. 

Takže to je zase zajímavý, je to mix Amazonu a jiných subjektů, takže zase nebude závislý na jednom zdroji. 

Mimoto – mimo ten affiliate mají AdSsense, takže vždycky má trošku nějakou řekněme bezpečnější situaci – nebo stabilnější. 

Tak – a já si ještě vlastně vezmu to základní téma, ten web – právě už jsem to říkal xkrát – je extrémně širokej, neboli recenzují od žárovek až po pojištění. 

Neboli je to obrovskej rozptyl, v každým oboru tím pádem nemůžete být vlastně ten odborník, ale zase máte obrovský téma těch jednotlivých návštěvností a zdrojů. 

Co jsme se dívali, tak vlastně dříve se prezentovali jako řekněme recenzní služba – nebo recenzní web na služby. 

Ale díky tomu, jak získali vlastně historickou sílu, tak expandovali do produktů. 

Což mi přijde v mnohém zajímavý – mnohem zajímavější a mnohem širší, protože samozřejmě těch služeb sice je bžilion, ale produktů je třeba 20 bžilionů nebo 100 bžilionů. Nebo nějaký jiný násobky bžilionů, který jsem si právě vymyslel ☺

A přijde mi zajímavý, že zatím ještě rozšířili to základní poměrně široký téma deseti nejlepších X z daného oboru, tak najednou mají ještě i produkty nebo další subprodukty v daných nikách, což je OBROVSKÝ množství. A tím pádem obrovský množství práce, na zpracování a samozřejmě i na tu aktualizaci. Takže tam bude docela velká divočina. 

Každopádně ten web je trošku – myslím si, že s sebou táhne trošku i tu historii. Protože ten web je poměrně jako roztodivně zpracovaný, je – na můj vkus – trošku přervaný reklamama. Jejich UXovka, jejich UX řekněme rozhraní není úplně jako můj šálek kávy. 

Věřím, že bych to poskládal trošku líp, ale na druhou stranu, oni vědí pravděpodobně, proč to dělají.

Na druhou stranu mnohý weby, dneska obrovský, mají historickou vazbu na nějakou původní technologii nebo šablonu nebo jazyk a mnohdy mají problém to aktualizovat. Neboli tady i můžou narážet na to, jak vlastně začínali, tak spoustu těch věcí mohlo být z roku – jestli to bylo 2004? (Jarda: Jo!) Tak krajní část těch věcí mohli mít historicky řekněme natvrdo vkládaný do šablony. 

Spousta affiláků určitě ví, jak se prasácky staví weby v rychlosti nebo že to na začátku jsme to neuměli. 

A umím si představit, že dneska narážej na to, že vlastně mají za sebou právě jako zkostnatělýho dinosaura a spoustu věcí by museli ručně předělávat do nějakého dynamického rozhraní nebo do databáze. A to je bude určitě brzdit. 

I v té aktualizaci. 

Takže umím si představit, že to je trošku brzdí a trošku je shazuje, že nemůžou to mít řekněme tak jako tip top, jako ti ostatní, řekněme mladší, dynamičtější, rostoucí hráči.

Ale trošku si to za sebou budou táhnout.

Na druhou stranu mají zase letitou autoritu – ta za mě je nekoupitelná. Ta se podle mě nedá nikdy dohnat.

Neboli desetiletých webů, kterým aktuálně je 10 – tak prostě jich nebude víc v podstatě, od toho daného roku. Jich bude pravděpodobně míň. Že budou vlastně umírat nebo se budou spojovat. 

Takže ta autorita za mě je nenahraditelná. 

Takže myslím si, že na tomhle pojedou ještě extrémně dlouho a vyhledávače, i uživatelé, podle mě na to dávají dost. 

Tak a já bych si ještě rozebral nečekaně to základní gró, co tady řešíme, neboli co za mě dělají dobře.

Právě vlastně jedou na základě té historie – to znamená, že mají silnou doménu a neustále přidávají další niky, niky, niky – a další podtémata, to znamená, že jdou do šířky. 

To znamená když jim nestačí ten traffic, který mají, což teda mě by asi možná stačil, ale dobře! (Jarda: haha!) Kór na anglicky mluvícím trafficu…

Jarda: A na konverzní články (Ondra: Ano!), který jsou vlastně v tý fázi, kdy už ten zákazník uvažuje o tom, o té koupi, haha!

Ondra: Přesně tak, to je jako přesná konverzní cesta, neboli přesně vědí, kdy uživatelé mají chuť něco realizovat, tím pádem můžete je odchytit v rámci affilu a sami je nasměrovat v rámci té konverzní cesty, kam si myslíte, že to dává smysl. 

Protože i spoustu těch webů mnohdy žije dlouhodobě z toho, že to udělají opravdu jako kvalitně, že to není fake, že si to nevycucali z prstu, ale že vědí, že vlastně vzhledem k tomu, že jsou tady dlouho, tak si musí tím pádem dlouho držet i nějakou tu historii nebo jako, tu … (Jarda: Tu důvěryhodnost!) – důvěryhodnost, ano, ano. 

Takže umím si představit, že to dělají jako rozumně, dobře, a nemusí vždycky – byť někdy se to může stát – nemusí vždycky řekněme prezentovat toho maržově nejzajímavějšího partnera, ale opravdu toho, který je za ně opravdu jako kvalitní. Protože ti uživatelé si to samozřejmě pamatují, když jim někdo doporučí nějaký bullshit. 

A případně to sdílí, kór u takhle velkého webu, historického. To by se nasčítalo.

Takže věřím, že tady jedou na tu historickou důvěryhodnost, kterou rozšiřují do té šířky a mají tady vlastně dobrou nezávislost i na tom affilu – je to dobře/špatně – to je relativní.

Samozřejmě affiliate většinou bývá víc – protože ta odměna vyloženě za ten reálný deal může být mnohdy větší než řekněme za proklik z toho AdSensu.

Ale přijde mi zajímavý v rámci bezpečnosti, i toho, že ne všechny témata jsou zpracovatelný v tom affilu, nebo v té konverzní cestě, že mají i ten AdSense. Takže to mají namixovaný a jsou schopni řekněme i konstantně generovat jakoby ten cashflow a fungovat vlastně i díky tomu. Protože ten traffic je obrovský. 

A na anglicky mluvících zemích samozřejmě bude úplně jinak ohodnocený než v Česku. O tom bych mohl povídat…

Takže za mě určitě zajímavý a plus když už vezmem, že mají hromadu fanoušků na těch sociálních sítích, tak logicky, pravděpodobně to nevzniklo jen tak z plezíru, jen tak samo o sobě, neboli pracují s tím. Takže jsou schopni v rámci té šíře, kterou mají, a díky tomu, že mají vlastně jenom jednu – jednu řekněme jazykově omezenou cílovku – tím pádem tu angličtinu primárně – tak samozřejmě je pro ně jednodušší s tím pracovat na těch sockách a tím pádem otočit ty návštěvníky vlastně znovu a znovu. 

Takže tady vlastně vidím velký výhody v tom že – myslím si, že využívají vyloženě ty výhody toho konceptu, co mají. 

Byť třeba pro mě osobně – nešel bych touhle brutálně obrovskou cestou.

Protože – spoustu oborů, spoustu nik, aktuálnost – vidím za tím hromadu práce. (Jarda: hm, to určitě).

Tak a za mě – no, povídej?

Jarda: Ne, to jsem chtěl říct, že to je právě – že právě ten konverzní traffic, který je na těch recenzích, na těch srovnáních, a to množství peněz, který se z toho dá získat, což je jako velmi zajímavý, tak je vykoupený tím, že je na tom obrovský množství práce a musí ten kontent zůstat relevantní a aktuální a ta důvěryhodnost se musí budovat a musí držet na tom trhu, aby vlastně ti noví, nově vznikající konkurence nebo starý konkurence, aby je vlastně nepřeskočily. 

Ondra: Jo, souhlasím, no. Tam bude konstantní práce, která vlastně nikdy neskončí, ten obsah vlastně není hotovej. Pravděpodobně standardně pracují s těmi informacemi neboli top ten reviews for a teďka měsíc a ještě rok.

Takže teoreticky pokud nebudeme brát to, že to je dynamicky generovaný třeba, tak teoreticky by mohli každý měsíc teoreticky přegenerovávat ty články a měnit to pořadí těch jednotlivých uživatelů nebo těch jednotlivých recenzovaných prvků nebo produktů nebo služeb.

Takže vlastně pořád se tam ten obsah musí točit a aktualizovat – bude to dost náročný, ale někomu to může sedět. 

Každopádně co se mi nelíbí na tom – že – na tom konceptu – tak rozhodně, v podstatě ten web je poměrně přeplácaný těma reklamama.

Je vidět, že v podstatě ty affiliate prvky sice jsou výraznější, ale budou se ztrácet kolem těch klasických reklamních ploch, protože hlavně ty jsou standardně stavěný na to, aby táhly pozornost.

Takže samy o sobě budou grafické, barevné, mnohdy blikající nebo i s kolotočem prvky – což samozřejmě v tom designu udělá divočinu. 

Takže opticky je ten web dost rozháraný a vlastně spoustu těch prvků se i pere – tím pádem typicky ten AdSense nebo ten reklamní kontent, ten cizí, může vlastně odtahovat pozornost od těch affiliate standardních monetizačních prvků.

Je otázkou – my to zvenku samozřejmě nedokážeme zhodnotit, ale je to divočejší.

Mimoto i ta navigace v rámci webu – typicky menu – není úplně nejšťastnější, mohli by si s tím pohrát líp. 

A mám osobně radši jako větší třídění těch jednotlivých subsekcí nebo subprvků. Určitě mají tam jako rezervy.

Na druhou stranu to je právě ono – pokud jdete do ještě větší šířky, tak nejenom že máte obrovskou šířku těch článků nebo oborů, ale vy uživatele musíte pravděpodobně právě z menu nebo z hlavičky toho uživatele někam odlifrovat z toho webu. 

V tom webu musíte ho navigovat v rámci toho oboru ještě na ty další podsekce, neboli je to strašně nevděčná situace, kdy máte obrovský množství témat, oborů, podoborů, pod podsekcí a musíte to někam navkládat, do nějakého meníčka. Do jako big menu nebo do něčeho podobného.

Souběžně s tím si musíte i pohrát dobře třeba s vyhledáváním, s nějakým našeptávačem. Takže to je taky poměrně jako náročný úkol.

A na to si myslím že taky padne poměrně dost příjmů, tím pádem jakoby nebude to třeba tak maržové, řekněme, jako ten základ, o kterým mluvil Jarda. 

Na druhou stranu je tam větší šíře.

A když už vezmeme to základní, to hlavní ponaučení, co z toho webu vezmeme. 

Neboli když máte opravdu silnou doménu – tak jasně, byla by možná škoda ji nevyužít a nebýt jenom ten top hráč v té jednotlivé nice. Tak vzali na začátku služby a přidali produkty. 

Neboli pokud máte hlavní doménu silnou, tak je vlastně přirozený, že to chcete využít, vymačkat co nejvíc, takže půjdete do té šířky.

Tady evidentně vlastně fungují od roku 2004 a evidentně pravděpodobně budou fungovat ještě dalších třeba 10 let nebo dýl.

Možná co bude internet existovat ☺ 

Takže tenhle koncept určitě dává smysl.

Další věc, co bych vlastně doplnil, co si z toho můžeme vzít – je, že mnohdy ta grafika nebo to vaše grafický cítění nemusí bejt tak klíčový, pokud ten web prostě radikálně konvertuje. 

Protože bohužel z mý zkušenosti – já si myslím, že mám grafickej cit, ale spoustu webů, který znám affiláckých, jsou vošklivý. Opravdu vošklivý jak smrt. 

I UX weby bych řekl, že jsou špatně, ale mnohdy ta praxe mi vždycky ukáže, že nemám pravdu, že vlastně já se na to dívám v nějaké jako bublině – nebo v bublině, která je ještě v bublině ještě k tomu. 

A zbytečně to řeším a zbytečně to přeháním – byť přitom ta cílovka je vlastně zvyklá na nějakou jinou koncepci toho obsahu, jinou grafiku, která nemusí bejt řekněme tak vypiplaná, která mnohdy může působit i třeba amatérsky. A to paradoxně může právě i ukázat na tu jako důvěryhodnost nebo řekněme osobitost toho autora, kterou do toho dává. 

A můžete říct „jo hele tak vypadá to jako unaveně“, na druhou stranu ten uživatel se třeba nesoustředí na to, aby to bylo fancy, krásný, moderní. Ale prostě se věnuje tomu obsahu. 

A může to být další prvek v rámci té důvěryhodnosti, takže ono to není vždycky jakoby nevýhoda. 

Jarda: Já bych to nazval – tady to, co říkáš – já bych to nazval „bazoš paradox“. (Ondra: jo… no 😀 )

A udělal bych – já si na to asi udělám patent tady na to, nebo si udělám aspoň wiki stránku.

Protože přesně vlastně to, co říkáš, to je vlastně ta logika toho bazoše, což není teda affil samozřejmě. 

Ale prostě oni mají peníze na to, aby redesignovali, ale ta jejich cílovka očekává tu grafickou podobu, jak je nyní, takže proč by to měnili, že jo. (Ondra: Ano, přesně)

Konvertuje to, proč by to měnili. 

Ondra: Přesně tak i e-mimino. 

Každopádně o tom bazoši vím, že bylo pár rozhovorů se zakladatelem, on myslím že moc nemluví ven ohledně svého projektu, ale přesně tohle zmiňoval, že vlastně jemu to vyhovuje, to jak to vypadá. A on je řekněme ta cílovka, která to používá a je zvyklá na to, a nechce to měnit. 

A vždycky když něco změnil, řekněme k modernímu, tak se to setkalo s obrovskou nevolí té cílové skupiny, která je právě zvyklá, nemá ráda změny na ty fancy pancy moderní věci. 

A přesně to se potvrdilo, že ono to vlastně není potřeba, aby to vypadalo nádherně, ale podle mě nějaká jako uživatelská, řekněme použitelnost by tam trošku měla být, aby uživatel fakt věděl, kam má kliknout nebo naopak, kde ten web vůbec zavřít, popřípadě aby někde mohl hledat třeba.

Takže bude to strašně zajímavý, v rámci nějakého webu třeba analyzovat tuhle změnu, někdy v budoucnu.

A za mě ještě poslední věc, co si z toho můžem vzít – že ten web nemusí žít jenom z těch affiliate provizí. Protože ne vždycky v těch oborech se dá ten affiliate využít.

Kór tady to je vidět – on může recenzovat i obory, který nejsou řekněme online penetrovaný e-shopy nebo právě jako výkonnostním marketingem. Což právě ve službách je pravděpodobně 100% situace. Online služby používají online marketing, velmi pravděpodobně budou mít nějaký výkonnostní kanál affiliate. 

Ale u e-shopů to ne vždycky tak musí být – mimoto nemusí se recenzovat ani produkty z e-shopu, klidně by mohl recenzovat něco fyzického, řekněme…  který by mohl recenzovat v tomhle konceptu – klidně i restaurace. Což tím pádem nevyužijete, to nemůžete recenzovat. Nebo plácnu – lyžařská střediska. Nebo když už to vezmem do šířky, i může recenzovat třeba přímořská letoviska. A tam samozřejmě affil nebudete mít, pokud opomenem booking a podobný platformy. 

Ale určitě se tam nabízí právě mít vyloženě AdSense jako další platformu, která přinese zase zajímavý počet konverzí. Mimoto zahraničí má velmi zajímavý CPTčka nebo RPMka – záleží, co budem počítat jako zajímavý.

Ale rozhodně si myslím, že to je určitě zajímavější než v Česku. 

Takže tam to bude určitě pěkná koncepce dohromady, že se to bude doplňovat – byť jakoby se to mlátí. Ale ty peníze z toho – proč ne. 

Jarda: Rozhodně, rozhodně. Já bych teďka uzavřel ten toptenreviews, pojďme se podívat na ten poslední náš web, kterej jsme si vybrali pro tu analýzu.

Je to picodi.com – tento web, ačkoliv v Česku je, tak není zas tak známý.

Nicméně návštěvnost má podle ahrefs obrovský – 1,5 milionu měsíčně. Je to kupónový web, který má podle ahref měsíčně 1,5 milionu návštěv, a podle similar webu neuvěřitelných 4,17 milionu. 

Takže pokud si to tam vezmeme, že jsme třeba někde v půlce, tak počítejme třeba 2,5 milionu – 2… 2,1 … 2,2, tak nějak třeba můžeme počítat tu návštěvnost. 

Což je naprosto neuvěřitelný na kupónový web. A což je strašně zajímavý, odkud ten traffic oni mají – tak oni jsou mezinárodní, ale top 5 zemí, ze kterých ten traffic mají a ze kterých pravděpodobně nejvíc získávají peněz, tak je první Polsko, druhý Turecko, třetí Rusko, pak je Malajsie a Řecko.

Takže jak vidíte, peníze nejsou jenom v anglicky mluvících zemích, ale právě naopak, je často možný i jít se podívat na východ od nás a zjistit, že tam třeba jako je mnohem víc peněz pro nás, než v těch anglicky mluvících zemích. 

O tom ale si řekneme potom v tom, co dělají dobře. 

Každopádně počet zpětných odkazů mají 440 tisíc, počet unikátních domén mají 6,25 tisíc. Domain ratings ahrefsu mají 70/100, takže pořád silná doména. 

A sledující na sociálních sítích – na Facebooku jich mají 450 tisíc, což je opravdu hodně. Ale na Twitteru jsou to jenom stovky, takže ten Facebook využívají pravděpodobně více.

Tak – z čeho oni monetizují?

Hlavní monetizační kanál pro ně jsou jednoznačně affiliate kupóny a placené pozice na webu. V zahraničí, u nás vlastně už taky, tak kupóny a cashbackové weby, když mají hodně navštěvované stránky na webu, hodně navštěvované sekce nebo sekce, do které posílají návštěvnost z různých kanálů, třeba z newsletteru, tak ty sekce si obvykle hodně cení. A pokud nejste vyloženě Nespresso nebo vyloženě nějakej uber brand, kterej je naprosto známej ve všech médiích, tak si většinou za tyhle pozice budete muset zaplatit.

A v zahraničí jsou to stovky až tisíce euro za týden. 

Takže tohle je další ta monetizace, přes kterou oni to monetizují, což potom promítají i na sociální sítě, protože se platí většinou i za posty na sociálních sítích. 

Co je ale zajímavý – tak vlastně na tom webu nenajdete jedinej AdSense, jedinou reklamu tady tohoto typu.

A co je ještě zajímavější – tak že tam nenajdete ani žádnej kontent, kromě těch kupónů.

Oni si prostě řekli „my jsme kupóny – to jsme my, my to umíme dobře, máme dobrý kupóny, a to je všechno, co od nás dostanete. Nic víc od nás nečekejte.“ A paradoxně jim to skvěle funguje.

Jinak obecně o webu – picodi je původně polský portál na affiliate kupóny, nicméně oni od toho roku někdy 2015 (jsme se dívali, je to teda nejmladší z těch tří), tak začali už jako mezinárodně, v uvozovkách. 

Co se mi na tom jakoby líbí – že oni vymysleli, vytvořili krásný web, vymysleli unikátní systém zpracování těch kupónů, který si oni stahují z různých affiliate programů pomocí APIčka. Mají tam nějaký procesy, kterýma si to zpracovávaj. A jakmile vlastně obsáhli ten polskej trh, tak vzali to všechno co umí, udělali ty procesy, udělali ty APIčka, mají na to asi nějaký developery, předpokládám, a toto vzali a expandovali s tím do zahraničí. 

Což mi přijde naprosto super.

Co dělají dobře?

Tak přidávají obsah na sociálních sítích ve všech jazycích, ve všech zemích. Což mě přijde zajímavý.

Vychytali web – zpracování kupónů a šli s tím expandovat. To udělali určitě velmi, velmi dobře.

Co dále udělali dobře v rámci té expanze je, že skrze picodi.com to udělali vlastně formou složek. Takže třeba česká verze picodi je picodi.com/cz. Tam stejně potom najdete /tr pro Turecko, /it pro Itálii, /ie pro Irsko a tak dále.

Takže díky tomu vlastně, že to mají takhle rozdělený v těch složkách a každá ta země je lokalizovaná – nebo každá ta podsložka je lokalizovaná do té konkrétní země, tak díky tomu oni zvyšují těma linkbuildingovýma strategiema v každý tý zemi celkovou sílu té hlavní domény picodi.com.

Což je strašně zajímavá cesta v tý expanzi, jak tohle dělat. Protože samozřejmě v tý expanzi zahraniční je nejlepší si to rozdělit na separátní domény.

Když já budu mít kupony.cz, tak bych si měl udělat kupony třeba .sk, protože jsou to ty hlavní domény, který dokážou získat tu největší sílu na tom trhu.

Tyhle složkový typy jsou o trošičku horší, co se síly domény týká, ale je to brutálně vykompenzovaný tím, že jestli v těch jednotlivých zemích budete dělat linkbuildingovou strategii, tak ta hlavní doména bude růst a s tím bude růst autorita všech těch ostatních potom pod-zemí.

Dále co je strašně zajímavý je, že využívají své dominantní pozice na trhu a nechávají si právě od inzerentů platit za ty vložený nabídky do těch jednotlivých sekcí.

To znamená „hele, máme takovejhle traffic, máme takovýhle CTRko, pojďte si prostě tady zaplatit na tady týto pozici – víme, kolik tato pozice vám vynese peněz – pojďte si tady zaplatit kupón. Nebo víme, kolik vám přinese potencionálních zákazníků.“

A poslední věc, co si myslím, že dělají velmi dobře, tak že expandují spíš do východních a méně rozvinutých zemí, co se onlinu týče.

A zdá se, že se jim to vyplácí. 

A u tohohle bych se na chviličku zastavil, protože to je strašně zajímavej koncept. 

Vy nemusíte expandovat nutně do anglicky mluvící země jenom proto, že tam všichni expandují a jenom proto, že angličtina je nejjednodušší na překlad. Protože těch lidí, co překládají angličtinu je strašnej mrak. 

Samozřejmě bude to asi trošku náročnější. Najít si v Česku někoho, kdo vám to bude překládat do řečtiny, ale ten trh je prostě nenasycenej, tam máte obrovský možnosti s polovičně nebo s desetinně – se silným webem, kterej je desetinově silnej oproti třeba tomu, jak byste mohli uspět na tom anglickým trhu. Já jsem se do toho trošku zamotal ☺ Ondro, pomož mi!

Ondra: Hele já s tebou souhlasím. Říkám si, proč nemáme AffilBox v Turecku a v Řecku, když to vypadá tak zajímavě…

Jarda: Zajímavá myšlenka, nicméně my samozřejmě víme, že expandovat budeme, takže… hahaha! Ale je pravda, že na Řecko a Turecko jsme se nedívali ještě.

Ondra: Haha, no vidíš, to máme jako další cestu, kterou se dát!

Mě se strašně líbí za prvý ta složková koncepce té vícejazyčnosti nebo té multijazyčnosti. To znamená, že nemusí to tříštit mezi 20 webů pro 20 zemí, ale mají vlastně jeden jakoby master web, ve kterém si to dělají v rámci těch subfolderů. 

Líbí se mi u toho, že tím pádem mají i podle mě jednodušší správu webu jako takovou, řekněme technickou, tím pádem i tu vývojovou, ty branche a ten vývoj bude mnohem jednodušší pro mě, udržitelnější. 

A ještě se mi líbí, že to je brandovatelný, že právě nezačali – nebo nemají teďka minimálně – v této podobě – univerzální jakoby keyword kupón, ale mají „picodi“. Což za mě, aniž bych nějak hloubkově něco řešil, tak pravděpodobně nemá význam, může to být jenom něco vymyšleného.

Ale určitě je zajímavé, že nemusí řešit v té každé zemi, že náhodou někdo bude mít ten brand vlastně jako ty. Ale pokud sis ho vymyslel, tak pravděpodobně v ten moment, což je mimochodem věc, kterou bych doporučil affilákům, který možná někdy půjdou do zahraničí – v momentě, kdy začnete, tak se klidně zkuste podívat do zahraničí. A pokud jste spokojeni se svým brandem, tak si určitě – i když jste řekněme v uvozovkách slavní nebo známí – tak si zaregistrujte ty domény. 

Protože sice oni mají – mají picodi.com/cz, ale předpokládám, že v pozadí budou mít i picodi.cz a picodi.eu a další picodi.fr a další. 

Ale budou třeba jenom redirektovaný na ty subfoldery, ale důležitý je, že už je mají. A nikdo vlastně v uvozovkách vás s tím nebude otravovat v budoucnu. 

Tady ještě je příjemný – je to jednoslovný – pravděpodobně, takže neřeší třeba pomlčky. To znamená že ani tady nebude vznikat problém co se týče vnímání těch uživatelů, a tím pádem se samozřejmě snižuje šance, že na vás bude někdo parazitovat na základě nějakých jako – typu squattingu nebo něčeho, že budete mít v některé zemi právě chybějící pomlčku nebo naopak ji budete mít.

Takže je to hezky postavený, podle mě nad tím někdo přemejšlel, minimálně teďka, ten začátek neznám, ale je to konzistentní, pěkný a dává to smysl.

A můžem se toho rozhodně jako chytit v případě nějaké expanze. 

Jarda: Hm, hm, souhlasím, souhlasím. 

Ještě taky zajímavá věc, co tam vlastně jako je, co jsem říkal – že netříští tu pozornost. Což je strašně zajímavý, že vlastně oni tam mají fakt jenom kupóny, oni tam nemají nic jinýho.

Já se na to dívám zleva, zprava, na ten web, a oni tam prostě nemají nic jinýho než jenom kupóny.

To je prostě tak. (Ondra: jak se říká…) My jsme prostě… no?

Ondra: Jak se říká „obsah je král“ ☺ 

Jarda: No! (Ondra: jo, v podstatě jo!) No, no, a tady to vidíte, jo, že jako jasně – obsah může být král, pokud umíte obsah. Ale pokud jste dobrý na zpracování – technický zpracování kupónů a pokud jste schopní tohle jako oškálovat, tak potom vaše schopnosti jsou král, že jo!

Nemusíte nutně dělat kontent web. Můžete dělat v podstatě jakejkoliv web, kde máte nějakou svojí výhodu.

Což vlastně jsme řekli teďka, co si z toho vzít, jeden z těch bodů.

Každopádně – co nedělají?

Nevytváří si loajalitu pomocí sběru e-mailů či jinou interakcí s návštěvníkem.

Oni na vás nevyskočí žádnej – žádná nabídka na newsletter, nevyskočí na vás prostě nic.

Tam prostě přijdete, vezmete si kupón a jdete pryč. Nic jinýho neřešíte s nima. 

Což mě teda přijde taky zajímavý.

A co teda nedělají, co jsme říkali už – že netříští pozornost tím nějakým jiným obsahem.

Co teda já si myslím, že dělají v rámci té expanze nebo v rámci toho menežování těch několika zemí – tak že v každé té zemi mají nějakého country manažera.

Dokážu si představit teda že pro Německo, Rakousko a Švýcarsko budou mít jednoho country manažera, ale vím, že když já jsem tam s nima komunikoval, tak jsem komunikoval s česky mluvícím manažerem.

Takže podle mě mají pro každou tu zemi zase toho country manažera. Ale v případě, že jestliže dělají obrovskej traffic, jakože ho dělají, a ty kupóny se využívaj, tak si dokážu představit, že ten jeden manažer pro tu zemi je opravdu malej náklad pro ně.

Ondra: Souhlasím. Tam může bejt i zajímavý to, jak právě prodávají ty reklamní plochy, tak to už je taky trošku jinej byznys. To už je taková obchodničina, (Jarda: Ano!) ty jednotlivý plochy, takže umím si představit, že v tý zemi se ten člověk doslova vyplatí, protože ten může být i sám o sobě obchodník a může na nějaké kvartální nebo – měsíční bázi asi ne – ale třeba na nějaké kvartální bázi oslovovat vlastně ty hráče v tom daným oboru, který hlavně nejpřirozeněji zná ten člověk z toho oboru, nebo z té země. 

Takže to bude takový jako polo obchoďák, polo správce pro tu zemi – a může to být zajímavý. 

Jarda: Souhlasím. Co si teda vlastně z toho vzít? My jsme to v podstatě řekli během už té analýzy.

Nemusíte nutně vytvářet obsah, abyste měli úspěšný affiliate web, každopádně je to taková startovací cesta. 

Obvykle ale, pokud nebudete vytvářet obsah, musíte být v něčem dobří. 

Jestli vám jdou spíše technické věci, spíš jako vrtat se v tý webařině, zkuste se třeba zamyslet nad tím, jak zpracovávat velké xml feedy do katalogů. Nebo jak si udělat technickou výhodu oproti konkurenci se zpracováním kupónů. 

Nebo jestli víte, že uděláte lepší cashbackovej portál než jdou teďka na trhu, běžte do toho!

Je potřeba teda vlastně si vybrat na tom trhu něco, v čem budete lepší než ta vaše pravděpodobná konkurence a v tom to budovat. 

Když už to máte vybudovaný, na tom domácím trhu, vytvořte si systém, úkoly, které se musí opakovaně dělat a běžte s tím na další trh, běžte to expandovat. 

A když už expandujete, berte v potaz, že existují i jiné země než anglicky mluvící, pro které můžete sehnat překladatele – ne možná tak dobře, ale pořád je seženete, a ten trh je tam pro vás mnohem víc třeba zajímavej, nebo mnohem víc otevřenej, protože tam není ten online tak vyvinutej, jako třeba v Česku.

Ano, existují trhy, kde není online vyvinutej jako v Česku – dokážete tomu věřit? Hahaha! 

Každopádně, tohle bylo za nás úplně všechno. Já myslím, že jsme tomu dali docela vyčerpávající epizodu, těmto třem webům.

Já si myslím, že k tomu už asi nemám nic. Co ty, Ondro, máš k tomu ještě něco?

Ondra: Ámen! Myslím, že všechno, co jsme řekli z těch hlavních částí, co si z toho vzít, tak z toho se dají postavit vyloženě komerčně zajímavý, komerčně úspěšný weby.

A přitom šlo o to jenom se podívat do zahraničí a zjistit, analyzovat tu logiku, na základě které to provozují. 

Takže za mě jako – z toho by se dalo postavit vyloženě jako profitabilní projekt, ať už v Česku nebo v zahraničí.

Byť za mě může být mnohem zajímavější to zahraničí právě. Neboli naučte se to tady, dělejte to do zahraničí a nebo klidně začněte jenom v zahraničí a mějte Česko jako doplněk. 

Strašně záleží na tý strategii nebo na těch možnostech v tom oboru.

Neboli tím si na začátku určíte u toho i tu velikost, ať už obor nebo to zpracování, jestli to je udržitelný jenom jakoby geograficky omezeně a stačí vám to. 

A nebo můžete jít do šířky a tím pádem mít větší traffic, témata, a zase třeba si i trošku ztížit cestu do zahraničí – je to na vás. 

Ale máte jako rozhodně možností, jak si s tím vyhrát. Což je super. 

Jarda: Souhlasím. 

Tak jo, jestli se vám tady tento kontent dneska co jsme řešili líbil, dejte nám to vědět do komentářů.

Protože nás to bavilo a rádi bychom klidně udělali další epizodu, která by analyzovala takhle zahraniční weby.

A myslím si, že se z toho máme všichni co naučit.

Takže když se vám to líbí, dejte nám určitě vědět! Nezapomeňte nás odebírat a těšíme se u další epizody! Díky, ahoj!

Ondra: Díky!